Vědci učinili senzační odhalení o tom, kam půjdeme, když zemřeme: duše neumírá, ale vrací se do vesmíru. Po tisíce let filozofové a vědci zkoumali a navrhovali teorie, aby dokázali, zda je lidská duše nesmrtelná, nebo zda zemře, když tělo přestane fungovat. Různé oblasti vědy se snaží pochopit tajemnou povahu duše.

Někteří vědci se domnívají, že mozek je podobný počítači a že lidská mysl je jako software, který aktivuje mozek bikvantového počítače. Duše by měla pokračovat v existenci v tomto vesmíru i po smrti. Vědci dělají pokroky v pochopení podstaty vědomí a duše. Předpokládá se, že v mikrotubulech mozkových neuronů jsou přítomny kvantové fluktuace.

Tento objev podporuje kontroverzní teorie o vědomí. Duše neumírá. V roce 1996 dva slavní vědci, Roger Penrose a Stuart Hameroff, dospěli k závěru, že synaptický vstup pohání kvantové oscilace v mikrotubulech v kvantové teorii vědomí. Zjistili také, že paměť objektivních kontrakcí je uložena v mikrotubulech.

Mikrotubuly jsou primární strukturální složky buněčné kostry. Podle této teorie duše existuje a je přítomna v mikrotubulech. Vědomí vzniká z kvantového gravitačního efektu, který se odehrává v mikrotubulech. Vědci předpokládají, že lidský mozek je biologický počítač a lidské vědomí je program řízený kvantovým počítačem uvnitř mozku, který přetrvává i po smrti.

Dr. Hameroff spekuloval o existenci duše a tvrdil, že když srdce přestane bít, všechny mikrotubuly ztratí svůj kvantový stav. Kvantová informace však není zničena, ale rozptýlena do prostoru. Duše může jít do paralelního vesmíru.

Pokud je člověk vzkříšen, informace se okamžitě vrátí do mikrotubulů. Z tohoto důvodu někteří lidé hlásili, že mají zkušenost blízko smrti. Pokud však tělo nelze oživit, osoba zemře a informace nadále existují mimo tělo ve formě duše.

Podle teorií vědců je lidská duše víc než jen interakce neuronů v našem mozku. Mohla existovat od počátku věků a mohla být přítomna na jiné úrovni reality nebo ve zcela jiném vesmíru.