Fotograf Jason byl poslán do lesa, aby zachytil narození mláděte lemura sifaka. Jeho klient, časopis o divoké přírodě, mu poskytl informace o poloze, protože chtěl být první, kdo zveřejní fotografii mláděte lemura sifaka. Místo toho, aby našel skupinu lemurů, Jason našel něco, co nikdy nečekal, že uvidí.

Když se odvrátil, uviděl ponorku, i když si zpočátku myslel, že by to mohlo být staré letadlo!

Zdálo se, že tam bylo po celá desetiletí, částečně ponořené pod vodou.

Jason věděl, že musí kontaktovat místní policii, ale myslel si, že mu uvěří, když bude tvrdit, že hluboko v deštném pralese našel ponorku z 2. světové války?

Poslal policii e-mailem své fotografie, protože věděl, že mu nebudou věřit. Krátce nato mu zavolali. Někdo mu řekl, že za ním policie okamžitě přijde. Jason vylezl na ponorku a vydal se ke vchodu.

Naštěstí si Jason s sebou vzal stan pro případ, že by lemura sifaka nenašel za jediný den. Rozhodl se strávit noc venku před ponorkou a jíst lyofilizované jídlo.

Když Jason uviděl první sluneční světlo na svém stanu, vydechl si s úlevou. Brzy se ale postavil na nohy a díval se na ponorku.

Hlavní dveře ponorky se náhle dokořán otevřely. Jason byl příliš zvědavý na to, aby čekal, a tak skočil do ponorky, než tam dorazí policie. Jasona překvapil pocit uvnitř, když opatrně sestupoval do dalšího patra. Bylo to zvláštní.

Jack vytáhl fotoaparát a začal fotit tajemné okolí. Jakmile Jason vystoupil z ponorky, přistoupil k němu policejní velitel. Policie našla na stěnách ponorky staré a tajemné kódy. Důstojníci přemýšleli, co mapy a kódy znamenají. Byly to strategické plány z druhé světové války, nebo něco záhadnějšího?

Objev moderních artefaktů v ponorce odhalil, že v oblasti probíhala aktivita, která byla dříve neznámá.

Úřady měly obavy i zájem o myšlenku, že ponorka mohla být tajně použita pro poválečné operace.

Přítomnost moderní technologie ve starobylém vojenském stroji odhalila složitou síť špionáže a skrytých úmyslů. Bylo to velké překvapení, které znepokojilo všechny členy vyšetřovacího týmu.

V temné výslechové místnosti byl Jason kladen četné otázky. Podezření policie bylo jasné, když se zabývali tím, jak tělo našel.

Jason, vědom si toho, že se věci stávají nejistými, poskytl fotografické důkazy. Fotografie byly jasné a nepopiratelné a ukazovaly podivný rukopis na ponorce. Fotografie použité jako důkaz v případu, které nebyly doprovázeny žádnými slovy, zobrazovaly strašidelnou atmosféru a podivné znaky na stěnách. Tento vizuální důkaz začal měnit názor policistů. Policie požádala odborníka na válečné artefakty o další informace. Policie se o historika obávala, protože se zdál být nejistý. Mysleli si, že by mohl skrýt informace.

Mezi poklady z ponorky byl nalezen deník patřící starému námořníkovi. Jeho staré stránky popisovaly tajnou misi, kterou vláda nezaznamenala. Záhadné zápisky popisovaly tajnou cestu a naznačovaly cíl stejně záhadný, jako bylo místo posledního odpočinku ponorky v džungli.

Deník naznačoval bohatý náklad, který byl pečlivě ukryt a nikdy neměl být nalezen. Neuvedli, o jaký náklad se jednalo, ale námořníkova opatrná slova jasně ukázala, že se jedná o něco důležitého.

Námořníkovy záznamy začaly odhalovat zajímavé informace o cílech mise.

Deník poskytoval indicie, které naznačovaly, že cíl byl mnohem větší než běžné námořní aktivity. Každý záznam se týkal kritické mise, která mohla v těžké době změnit běh dějin.